Hájíček Jiří

Marie, čerstvě rozvedená sedmačtyřicetiletá docentka literatury, se přes léto neplánovaně ocitá v poloprázdném bytě své sestry v Českém Krumlově. Dojíždí odtud na venkov za těžce nemocnými rodiči a ve volných chvílích brouzdá mezi davy turistů malebnými krumlovskými uličkami. Seznámí se přitom s mladičkým knihkupcem Filipem. Jejich začínající románek dýchá atmosférou horkého července a je protkaný četnými literárními konotacemi. Z Prahy se Marie stále častěji vrací do vesnice svého dětství, kde chce konečně urovnat vztahy se svou sestrou a postarat se o rodiče – dominantního otce a mírnou, obětavou matku. A také se pokouší vyrovnat se svou náhlou osamělostí. Tu vnímá především
jako neschopnost někomu sdělit a vysvětlit svou životní situaci. Jako uvíznutí v čase, kdy na ni z minulosti doléhají vzdálené i nedávné vzpomínky – a z druhé strany, prostřednictvím rodičů, vyhlídky na stáří a selhávající zdraví. V rodinné tradici silných mužských vzorů Marie přemítá o minulosti a současně se ptá, jak žít dál a co si počít s láskou…